| lidská vůle - klíč k efektivní ochraně žp |
| Ludvík Fritscher, 3. 12. 2003 |
Jsem chemik analytik a ochranou ŽP se zabývám již dlouho.
O devastaci ŽP víme dost na to, abychom začali urychleně a efektivně jednat a nejenom o tom při různých příležitostech mluvili. Tím nechci snižovat význam těchto diskusí a ani zásluhy lidí, kteří pro ochranu ŽP dělají maximum. Jde o to, že málo aktivních jedinců, toho mnoho nezmůže proti ignoraci většiny, a co je nejhorší, proti ignoraci držitelů moci.
Co účinné a efektivní ochraně ŽP brání?
Ze zkušeností víme, že ochrana ŽP není pro většinu lidí dostatečnou prioritou na to, aby se touto problematikou vážně a aktivně zabývali. Není tedy divu, že se stav ŽP neustále zhoršuje i přes všechna přijatá opatření (nůžky se otvírají).
Z uvedeného jasně vyplývá, že klíčovým faktorem pro ochranu ŽP je člověk. Záleží na vůli každého člověka, jestli se chce chovat rozumě a zodpovědně k ŽP. Na vůli se lze dívat jako na vypínač v naší mysli, bud' je zapnuto, nebo vypnuto.
Vůle člověka je vlastně jakýsi výstup působení mnoha skrytých faktorů (hodnotový žebříček, city, rozum, životní zkušenosti, přání a očekávání, postoje, ...).
Celostní pohled na člověka, společnost a celou živou přírodu (existuje zde podobnost funkčnosti těchto složitých živých systémů) nám ukazuje, že řešení problémů v těchto systémech (zdraví člověka, společenské problémy, problémy s ochranou ŽP) se musí řešit v širokých souvislostech. Nestačí řešit problémy jen technokratickými a administrativními prostředky (mnohdy jen povrchně), chce to jít do hloubky těchto problémů a řešit je s nadhledem a koncepčně - celostně. Ukazuje se, že většina lidí je v zajetí jednostranného – materialistického pohledu na svět. Lidé Západní civilizace jsou vychovávaní na základě poznatků materialisticko – mechanistické vědy (viz. článek Celostní přístup k poznání – Systémové myšlení) a považují toto poznání za pravdivé a správné. Málokdo si však uvědomuje neúplnost a omezenost tohoto (oficiálního) vědeckého poznání. Materialistická věda si v podstatě s životem neví rady, život je ve své složitosti pro tuto vědu neuchopitelný, nedá se zvážit, či jinak kvantifikovat. V chování živých organismů nelze vypozorovat a nadefinovat kauzalitu (opakovatelnost dějů – „živé organismy se za stejných podmínek chovají tak, jak je zrovna napadne“). K poznání života to chce něco navíc – celostní pohled na vztahy a funkčnost těchto složitých živých systémů. Je třeba zabývat se též nehmotnou stránkou živých procesů – vliv významových informací, minimalizace chaosu (entropie) v živých systémech, tvorba potenciálů a působení zpětnovazebních smyček v živých systémech apod. Pro chování jednotlivých lidí a potažmo celé společnosti jsou důležitými fenomény - cit, láska, morálka apod., bez nichž
není možné nastolit funkční udržitelný způsob života.
Rád bych na uvedené téma vyvolal širší diskusi s odborníky z různých oborů - psychology, sociology, filosofy, techniky, ...
V diskusním fóru - Vzorce spotřeby, se zamýšlím nad motivací lidského jednání.
Bližší informace o celostním systémovém myšlení uvádím v článcích na této Webové stránce :
- Celostní přístup k poznání – Systémové myšlení, 1. 12. 2003 : obecné informace o živých systémech
- Zamyšlení nad diskusí o Ekologické daňové reformě v souvislosti s Trvalou udržitelností, 14. 7. 2003 : v článku je uvedena stručná charakteristika některých oborů a teorií celostního zaměření a výběr myšlenek celostního nazírání na svět
- Řád života – základ Udržitelného rozvoje, 18. 6. 2003
- Hodnotový systém a společnost podle celostního systémového myšlení, 16. 6. 2003
- Společenské prostředí a Ekogramotnost, 4. 6. 2003
S přáním všeho dobrého
Fritscher
| | |
|
