Úvodní stránka

Co přinese/změní environmentální daňová reforma

Internalizace negativních externalit - postupná náhrada daní postihujících pracovní úsilí nebo podnikání (daň z příjmu, DPH) environmentálně příznivými daněmi tj. daní z využívání energie, uhlíkovou daní a daní z využívání neobnovitelných zdrojů.
Aktuální otázky: pevná x pohyblivá sazba, kdo bude daně odvádět a kam budou směřovat vybrané peníze?

CO PŘINESE/ZMĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ DAŇOVÁ REFORMA?

Cíl odborné diskuse:
Nalézt odpovědi na otázky:

• JAK DOSÁHNOUT SPOLEČENSKÉHO KONSENSU PRO PROSAZENÍ EDR V ČR?
  
• CO PROSAZOVAT A ČEHO SE VYVAROVAT PŘI REALIZACI EDR V ČR?

ÚVOD: 10:00 - 10:30 hod.
1) Cíl setkání, pro nové účastníky stručné info o projektu, webových stránkách a facilitaci
2) Seznámení účastníků
3) Dotazy

HLAVNÍ ČÁST: 10:30 - 11:00 hod.
I. Odborné příspěvky: 10:30 – 11:00 hod.
1) Mgr. Milan Ščasný (COŽP UK): Environmentální daňová reforma – klady a zápory? (15 min.)
2) RNDr. Martin Bursík (poradce ministra ŽP): Environmentální daňová reforma v České republice (15 min.)

II. Workshopy: 11:00 – 11:35 hod.
1) Zádání workshopů:
a) Jak získat společenský konsensus (souhlas široké veřejnosti a podnikatelské sféry) pro prosazení EDR v ČR?
b) Na které činnosti, produkty a služby by se měla EDR vztahovat?
c) Jakým způsobem zajistit daňovou neutralitu a kam směřovat výnosy z EDR?
d) Jak řešit případné negativní dopady EDR na ekonomickou sféru (konkurenceschopnost průmyslu na světových trzích) a sociální oblast (dopad na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva)?
2) Prezentace výsledků workshopů: 11:35 – 12:00

Přestávka, občerstvení: 12:00 – 12:20 hod.

ZÁVĚR: 12:20 – 14:00 hod.
1) Společná diskuse k výsledkům workshopů
2) Formulace doporučení a závěrů
3) Organizační záležitosti – připomínky a dotazy k průběhu diskuse, určení termínu pro další diskusi

Ukončení – občerstvení a volná diskuse

Jak získat společenský konsensus (souhlas široké veřejnosti a podnikatelské sféry) pro prosazení EDR v ČR?

A. Dlouhodobé hledisko:

Cíl:
Dlouhodobým cílem je získání konsensu na základě změny hodnotové orientace jednotlivců i ekonomických subjektů – musíme občany motivovat k ekologicky šetrnému jednání, což je hlavní princip nejen EDR ale i UR. Ke změně hodnotové orientace občanů vycházíme z principů UR, teorie celostního myšlení a ekovzdělávání. Musíme si být vědomi, že dlouhodobě budeme úspěšní pouze tehdy, pokud nám/občanům i organizacím bude jasné, že to, co děláme – děláme pro sebe.

Cílové skupiny:

• Školství
• Podnikatelská sféra
• Veřejnost
• Státní správa
• Samospráva

Cílovou skupinou je ve své podstatě celá společnost. Ovšem klíčovou roli sehraje školství. Pozornost musí být v první řadě zaměřena na pedagogy a po té na žáky.

Nástroje:
Ekologické vzdělávání/ekogramotnost je základní a nezbytnou podmínkou pro dosáhnutí požadovaného cíle. Podrobněji se ekogramotnosti věnuje teorie celostního myšlení. Ekogramotnost zahrnuje nejen klasické získávání vědomostí a dovedností, ale zejména osvojení si schopnosti celostního a systémového myšlení a rozvíjení i dalších nezbytných složek lidské osobnosti – rozumu v souladu s empatií a city. Výsledky ekovzdělávání pravděpodobně nebudou hned viditelné. Nicméně ekovzdělávání považujeme za důležité. Ekogramotnost musí být součástí výchovy a vzdělávání již v mateřských a základních školách. O naléhavosti dodržování principů udržitelného rozvoje musíme informovat rovněž širokou veřejnost.

Při zavádění EDR sehrají všechny typy škol významnou roli. Vzdělávací systém ČR je třeba reformovat – změnit obsah i způsob výuky. Výuka by se neměla zaměřovat pouze na předávání faktů a informací ale i na další dovednosti a návyky. Součástí reformy tak musí být i další vzdělávání pedagogů.

Dlouhodobá komunikace se všemi dotčenými aktéry je velmi důležitá. Musíme začít komunikovat a spolupracovat se všemi potenciálními zájmovými skupinami:

• vládou
• politickými stranami
• médii
• regiony
• obcemi
• NNO
• odbory
• zaměstnavatelskými svazy.

Komunikace musí probíhat nejen na centrální úrovni, ale i na lokální úrovní. Na centrální úrovni musí vyjednávat odborníci na politické půdě. Na přípravě i následné implementaci EDR se musí podílet odborníci z ekonomické, sociální a environmentální oblasti a vedle MŽP i MPSV, MF, MPO a MMR. Aby byl dosažen celospolečenský konsensus s EDR je nutné, aby ji podpořily všechny politické síly ve státě. Ideální cestou je spojit se s dotčenými zájmovými skupinami a vytvořit lobby pro prosazení EDR v Parlamentu ČR.

Problémy:
Ekogramotnost je dlouhodobá záležitost – pozitivní výsledky se mohou dostavit až za několika generací, nelze ji podceňovat, ale ani očekávat brzké příznivé efekty. EDR by měla být prosazena v horizontu 2007 – 2015 a pro tuto etapu budou mít pravděpodobněji větší význam nástroje krátkodobějšího charakteru – zejména ekonomická motivace, komunikace a informační kampaně a propagace EDR.

B. Střednědobé a krátkodobé hledisko:

Cíl:
V horizontu let 2007 – 2015 provést ekologickou daňovou reformu.

Nástroje:
1. Začlenění EDR do strategických/rozhodujících politických dokumentů.
Za strategické dokumenty považujeme zejména Programové prohlášení vlády a národní Strategii udržitelného rozvoje ČR, která by měla být hotova 30. června 2003.

a) Programové prohlášení současné i dalších vlád Příprava a implementace EDR zcela jistě přesáhne funkční období současné vlády i následujících vlád. Podpora EDR proto musí procházet napříč stranicko-politickým spektrem tak, aby při případné změně vládní garnitury byla EDR opětovně zařazena mezi priority dalších vlád bez ohledu na jejich politické složení.
Současná vláda již zařadila přípravu EDR do svého programového prohlášení na léta 2002 – 2006. V tomto období pravděpodobně proběhne příprava EDR a vyjednávání jak na celospolečenské tak politické úrovni.

b) Strategie udržitelného rozvoje
EDR by měla vycházet z národní Strategie udržitelného rozvoje ČR. Od září roku 2003 by měla začít pracovat Rada vlády pro udržitelný rozvoj, která by měla mít postavení poradního orgánu vlády. Rada by měla koordinovat přípravu Strategie udržitelného rozvoje ČR. Chceme zdůraznit, že dokud nebudou položeny základní cíle národní Strategie udržitelného rozvoje, bude obtížné úspěšně připravit a realizovat EDR.

V národní Strategii udržitelného rozvoje a v programovém prohlášení vlád by měla být nastíněna:
i) Vizi EDR
ii) Cíle EDR
iii) Harmonogram EDR

Blíže jsme se věnovali/y především harmonogramu EDR. Environmentální daňová reforma by měla mít 3 etapy:

1. etapa:
V první řadě by měly být postupně odstraněny všechny dotace ekologicky nepříznivých aktivit a současně zavedena nízká daň z uhlí. Zpoplatnění vybraných paliv současně s odstraněním dotací je nezbytné, protože je nutné eliminovat cenovou nerovnováhu, která vznikne postupným odstraňováním dotací na ušlechtilá paliva a energie (zemní plyn, elektřina). Při odstraňování dotací totiž hrozí riziko výrazného přesunu od těchto relativně ekologicky šetrných zdrojů zpět k uhlí. Ceny uhlí jsou v současnosti nízké, protože prakticky neobsahují žádné externality spojené s těžbou a spalováním uhlí, a to přesto, že u uhlí jsou externality podstatně vyšší než u ostatních dotovaných uhlíkatých paliv.
Otázka:Měla by být v této fázi provedena plná kompenzace zdanění nebo pouze částečná kompenzace např. formou úlev pouze těm podnikům, na které by měly daně výrazný dopad?

2. etapa:
Daně z kapalných ropných paliv a elektřiny z tepelných a jaderných elektráren by se měly postupně zvyšovat, souběžně s tím by mělo dále pokračovat navyšování zdanění pevných paliv.

3. etapa:
Podobně jako v předchozích fázích by došlo ke zdanění zemního plynu, elektřiny z velkých vodních elektráren. V tomto období by měla být zároveň zajištěna daňová neutralita, a to snížením daní z příjmu.

2. Osvěta a propagace:
Vedle ekovzdělávání musíme využívat stejné mediální nástroje, jako využívají výdělečné ekonomické, komerční subjekty:

• reklamu,
• public relations,
• a mediální kampaně.

Tyto formy propagace musí jednoduše a zároveň atraktivně představit vizi EDR. V této oblasti musíme spolupracovat s těmi, kteří "umí" – tedy PR agentury. Tento fenomén (spolupráce reklamních agentur a neziskových organizací) se s úspěchem začíná prosazovat i v České republice. Zejména kampaně za lidská práva měly u veřejnosti velký ohlas.

Samostatnou pozornost jsme věnovali/y zejména reklamám. Jak se ukazuje mnohé skupiny obyvatelstva ovlivňuje podstatně více reklamy než ostatní informační a osvětové materiály. To platí zejména pro děti a mládež, jejichž chování často reklama ovlivňuje více než vzdělávací instituce a rodina.
Za posouzení stojí, aby stejně jako je omezena reklama na zdraví škodlivé výrobky (tabák, alkohol) a erotické a pornografické zboží, byla omezena i reklamy na výrobky, které jsou vysoce škodlivé životnému prostředí.

Ekonomické nástroje:
Bohužel pravdou zůstává, že v současné době a společnosti sehraje v první etapě nejvýznamnější roli ekonomické motivování občanů k ekologicky šetrnému chování. Ekonomická motivace je pro občany nejsrozumitelnější. Firmám i jednotlivcům se jednoduše musí finančně vyplatit jednání, které je šetrné k životnímu prostředí.

Ekonomická motivace se zaměřuje jak na podnikatele tak domácnosti a jednotlivce. Navrhujeme:

a) pro podnikatele

• nezvyšovat celkové daňové zatížení,
• snížit daně z příjmů,
• maximálně zjednodušit a zpřehlednit daňový systém,
• ekonomicky zvýhodnit chování příznivé k ŽP (úlevy, dotace,...),
• ekonomicky znevýhodnit neekologické chování (pokuty,…),
• zvýšit společenskou prestiž firem nebo osob, které se chovají příznivě k ŽP,
• podporovat malé a střední podnikání,
• zavést kompenzace pro ziskovou sféru,
• dát možnost snížení daňovou zátěž pro ekologické firmy,
• zajistit odbornou pomoc - metodika, poradenství, modelové případy,
• zavést a vybírat poplatky/sankce za nedodržování limitů.

b) pro domácnosti a jednotlivce

• nezvyšovat celkové daňové zatížení – tj. snížit daně z příjmů,
• domácnostem finančně zvýhodnit úsporné zacházení s energií, používání technologií šetrných k životnímu prostředí,
• poskytnout pomoc při osvojování dovedností a návyků,
• kompenzovat/dotovat sociálně slabším a zejména nezaměstnaným jedince.

Na které činnosti, produkty a služby by se měla EDR vztahovat?

Systém ekonomických nástrojů ochrany ŽP musí být ve vyvážené úrovni. Musíme využít systém nástrojů, které se budou vhodně doplňovat. Nesmíme přehlížet ani sociální a ekonomické aspekty problémů – např. sociologické studie a výzkumy mohou přispět k odhadu, jak velké sociální dopady bude EDR mít.

Domníváme se, že EDR musí vycházet z těchto principů:

• princip internalizace externalit
• princip zachování daňové neutrality

EDR musí daňově zatížit všechny činnosti, produkty a služby, které znečišťují (zatěžují) životní prostředí. V rámci diskusí jsme vytyčili/y tři hlavní oblasti environmentálního zdaňování:

• energetiku,
• dopravu
• a činnost v krajině.

1) Energetika:

• zatížit fosilní paliva – zatížit energeticky náročné produkty, ale musí se rozlišovat podle emisi znečišťujících látek,
• zvýšit konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie,
• substituovat neobnovitelné zdroje energii za obnovitelné zdroje.

2) Doprava:

• zatížit dopravu zboží jako celek – zvýšit lokální výrobu
• diferencovaně zvýšit zdanění silniční a letecké dopravy
• snížit železniční daně
• zavést silniční daň spolu s daní z motorových vozidel dle emisí z litru
• zavést daň dle počtu ujetých km (zpětně z čipu)
• diferencovat daně na dopravu navíc podle stáří vozu a zátěže vozu pro silnici.

3) Činnost v krajině:
každá činnost v krajině musí být zdaněna. Daňové úlevy a výjimky z daní musí být v maximální možné míře omezeny – toto ustanovení se musí dotýkat státu a jeho činnosti v krajině, která doposud podléhá řadě úlev a zvýhodnění. Daň z využívání greenfields (zelené louky) musí být vyšší než daň z využívání brownfields (již využívané území). Zisky musí být viditelné.

Jiné daně:
Neobnovitelné zdroje (těžbu písku atd.), zavést silniční daň i pro domácnosti (občany).

Jakým způsobem zajistit daňovou neutralitu a kam směřovat výnosy z EDR?

Podstatou EDR je zachování daňové neutrality. Zvýšení sazeb u vybraných produktů, služeb nebo činností, které poškozují ŽP je kompenzováno snížením daňové zátěže práce. Některé státy výrazně snižují daň z příjmů jiné výši sociálního pojištění. Kromě ochrany ŽP má proto EDR také pozitivní sociální a národohospodářské efekty – může výrazně snížit nezaměstnanost, která je jedním z největších problémů ČR i dalších evropských států.
Musíme trvat na neutralitě. Příjem do rozpočtu by měla řešit reforma veřejných financí, ne EDR. EDR by měla proběhnout v horizontu 2007 – 2015. Při přípravě EDR bude nutná spolupráce s MPSV.

Zachování daňové neutrality dosáhneme snížením:

• daně z příjmů fyzických osob,
• sociální pojištění - u zaměstnanců,
• sociální pojištění - u zaměstnavatelů,
• sazby DPH pro ekologické produkty na 16% (mezisazbu pro ekologické produkty).

Zachování:

• daň z příjmů právnických osob,
• daň z přidané hodnoty,
• daň z majetku.

Zvýšení:

• odpočitatelné položky.

Problémy:

Část výnosů musí směřovat k sociálně slabším a zejména k nezaměstnaným, kterým EDR nepřinese zvýhodnění. Je potřeba nalézt kompenzace pro slabé regiony a venkov.
Musíme důkladně zvážit, zda máme zavádět ekologické dotace. Pokud budou zavedeny ekologické dotace, zvýší se celkové daňové zatížení a bude tak porušen jeden z hlavních principů EDR – daňová neutralita. Na druhé straně pokud by byl rozpočet deficitní, je třeba zvážit, zda je nezbytné trvat na daňové neutralitě.
Velkou pozornost musíme věnovat výběru daní – možným daňovým únikům. Při stanovování daní můžeme vycházet ze skutečnosti, že se lépe vybírají daně nepřímé než daně přímé (obojí ovšem obsahuje možnost daňových úniků).

Možné negativní dopady EDR na ekonomickou sféru (konkurenceschopnost průmyslu na světových trzích) a sociální oblast (dopad na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva) a jejich řešení?

V důsledku EDR (dojde k internalizaci externalit)do cen surovin, produktů a služeb bude zahrnuta část nákladů na odstranění negativních dopadů na ŽP. Zdražení se dotkne zejména:

• uhlí – zdraží se spotřeba elektrické energie,
• pohonné hmoty – zdražení dopravy, zvláště silniční
• zemní plyn – zdražení spotřeby centrálního tepla

V konečném důsledku dojde ke zdražení paliv a energie z fosilních a jaderných paliv, dojde také ke zdražení dopravy, a to motorové mnohem více než elektrické. Zdražení se zatím nedotkne letecké dopravy – na základě mezinárodních úmluv je letecká doprava osvobozena od spotřební daně na pohonné hmoty.

Ekonomické dopady:
EDR hrozí snížením konkurenceschopnosti těžkého průmyslu na světových trzích. Cestou může být např. vyšší zdaňování obdobných výrobků dovezených ze zahraničí a zejména celková restrukturalizace průmyslu.
Se vstupem do Evropské unie nás očekává otevření trhu, kde hrozí, že volný trh bude výhodnější pro velkoodběratele. Na druhou stranu neočekáváme velké rozdíly v cenách.

Sociální dopady:
Hrozí snížení životní úrovně, a to zvláště u nižších příjmových skupin, proto zde musí existovat systém kompenzací, kompenzace pro nezaměstnané a svobodné matky. Je nutné brát v potaz celkovou sociální situaci rodiny, protože EDR také znevýhodňuje rodiny s vyšším počtem členů. Je třeba přihlížet k výši čistého nájemného.
Navrhovaná řešení
Navrhujeme využít standartních nástrojů sociální politiky, a to zachováním sociálních dávek a pomoci:

• zachováním nezdanitelného minima,
• společným zdaněním rodiny,
• zachováním sociálních dávek a pomoci.

Dále rovněž sociálně slabým aspoň částečně kompenzovat změny chování tj.:

• úplnou nebo částečnou kompenzaci změny způsobu vytápění,
• příspěvek na úsporné spotřebiče výměnou za staré spotřebiče.

Závěrečná zpráva (formát RTF, velikost 48,5 KB)