lidé Pro členy
logo
   
HOME O NÁS KONTAKT SLOVNÍČEK POJMŮ ZASÍLÁNÍ NOVINEK
    Platforma O NÁS? S NÁMI!
O NÁS
S NÁMI - ZAPOJTE SE!
NAŠI ČLENOVÉ
KONTAKT

Udržitelný rozvoj
ČLÁNKY O UR
CO JE UR
RADA PRO UR
STRATEGIE UR

TÉMATA ODBORNÝCH DISKUZÍ

DISKUZNÍ FÓRUM
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY


logo ÚEP
Koordinátorem projektu je Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.


   

Úvodní stránka

Vzorce spotřeby

Základní změny podpory způsobu výroby a spotřeby – podpora modelů udržitelné spotřeby a výroby – nutná účast všech sektorů společnosti.
Podpora iniciativ včetně regionálních pro urychlení směrem k udržitelné spotřebě a výrobě za účelem podpory sociálního a ekonomického rozvoje v rámci přípustného zatížení ekosystémů.
Programy pro zvýšení povědomí o významu modelů udržitelné výroby a spotřeby – vzdělávání, informování při využití reklamy a médií.
Posílení ekologické a sociální odpovědnosti podniků, podpora dobrovolných iniciativ.

Termín a program odborné diskuze

Termín: 13. listopadu 2003
Místo: VŠE - Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Štěpánská 18, Praha 1
Program:


UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA A VÝROBA

ÚVOD: 10:00 - 10:30 hod.

1) Cíl setkání, pro nové účastníky stručné info o projektu, webových stránkách a facilitaci

2) Seznámení účastníků

3) Dotazy

HLAVNÍ ČÁST: 10:30 - 11:00 hod.
I. Odborné příspěvky: 10:30 – 11:00 hod.

1) Ing. Ondřej Velek (Partnership): Stav, indikátory, nástroje USaV - strategie změny vzorců spotřeby a výroby podle UNEP - možná role "Fóra udržitelného rozvoje" a iniciativy SCAP (15 min.)

2) RNDr. Alena Marková (MŽP ČR - Odbor strategií):Info o pracovní skupině udržitelné spotřeby a výroby Radě vlády pro udržitelný rozvoj, východiska pro přípravu "10letého rámce programů udržitelné výroby a spotřeby " (15 min.)

II. Workshopy: 11:10 – 11:45 hod.
Zádání workshopů:

a) Cíle 10letého rámce programů udržitelné spotřeby a výroby

b) Nástroje 10letého rámce programů udržitelné spotřeby a výroby

c) Indikátory udržitelné spotřeby a výroby

d) Vstupy udržitelné spotřeby a výroby do Národní strategie udržitelného rozvoje

Přestávka, občerstvení: 11:45 – 12:15 hod.

Prezentace výsledků workshopů: 12:15 – 13:45 hod.

ZÁVĚR: 13:45 – 14:00 hod.

1) Společná diskuse k výsledkům workshopů

2) Formulace doporučení a závěrů

3) Organizační záležitosti – připomínky a dotazy k průběhu diskuse, určení termínu pro další diskusi

Ukončení – občerstvení a volná diskuse

Závěrečná zpráva

UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA A VÝROBA

Česká republika se řadí mezi bohaté státy. Stejně jako řada dalších bohatých zemí se musí zamyslet nad nadměrným růstem spotřeby a výroby. Paradoxem bohatých zemí je, že na jedné straně výrazně preferují rozum a logiku a přitom se společnost chová velmi nerozumě - snahy o stálé zvyšování životní úrovně, působí velmi destruktivně na životní prostředí (přírodní i společenské), na němž je existenčně závislá. Nechtěně se tak spustily mechanismy vedoucí k zániku, aniž by si to většina lidí uvědomovala.

Současné trendy vývoje lidské společnosti mají v mnoha směrech nebezpečný exponenciální růst. Na možnou katastrofu vyplývající z neomezeného růstu ukazují především práce "Meze růstu" a "Překročení mezí" od manželů Meadowsových. Z těchto prací vyplývá, že jediná možnost, jak odvrátit kolaps lidské civilizace, je nastolení podmínek vedoucích k trvalé udržitelnosti za výrazné změny chování lidí. Zásadní problém je, že konzumní způsob života stále představuje hlavní (nosný) proud. Na cestě k udržitelné spotřebě a výrobě musí spolupracovat na všech úrovních zástupci všech oblastí - ekonomické, environmentální i sociální. Cíle v této oblasti jsou změna chování spotřebitelů, což je velmi náročný a dlouhodobý úkol.

Hlavním cílem na cestě k udržitelné výrobě a spotřebě a vůbec k udržitelnému rozvoji cílem je: získání konsensu na základě změny hodnotové orientace jednotlivců i ekonomických subjektů - motivovat k ekologicky šetrnému jednání, což je hlavní princip udržitelné spotřeby a výroby ale i udržitelného rozvoje vůbec. Můžeme vycházet z principů udržitelného rozvoje a teorie celostního myšlení. Dlouhodobě budeme úspěšní pouze tehdy, pokud nám bude jasné, že to, co děláme - děláme pro sebe.

Cílové skupiny, které se musí na procesu podílet a zároveň být jeho adresáty:

  • Školství - podle názoru velké části účastníků sehraje klíčovou roli vzdělávání při změnách hodnotového systému společnosti

  • Podnikatelská sféra

  • Veřejnost

  • Státní správa

  • Samospráva

Nástroje dlouhodobého charakteru:

  • 1. Ekologické vzdělávání/ekogramotnost je nezbytná - myšlenka vychází z teorie celostního myšlení. Informovat širokou veřejnost o naléhavosti začít se řídit principy udržitelného rozvoje. Ekogramotnost zahrnuje nejen klasické získávání vědomostí a dovedností, ale zejména osvojení si schopnosti celostního a systémového myšlení a rozvíjení i dalších nezbytných složek lidské osobnosti - rozum v souladu s empatií a city. Jedná se o dlouho cestu - a výsledky nemusí být hned viditelné. Ekogramotnost musí být součástí výchovy a vzdělávání již v mateřských a základních školách

    Vzdělávací systém ČR je třeba reformovat - změnit obsah i způsob výuky. Výuka by se neměla zaměřovat pouze na předávání faktů a informací ale i na další dovednosti a návyky. Součástí reformy tak musí být i další vzdělávání pedagogů.

  • 2. Dlouhodobá komunikace - začít komunikovat a spolupracovat se všemi potenciálními zájmovými skupinami - vláda, politické strany, média, regiony, obce, NNO, odbory, zaměstnavatelské svazy a další.

    Komunikace musí probíhat nejen na centrální úrovni, ale i na lokální úrovní. Na centrální úrovni musí vyjednávat odborníci na politické půdě. Na přípravě i následné implementaci se musí podílet odborníci z ekonomické, sociální a environmentální oblasti a vedle MŽP i MPSV, MF, MPO a MMR.

Problémy:
Ekogramotnost je dlouhodobá záležitost - pozitivní výsledky se mohou dostavit až za několika generací, nelze ji podceňovat, ale ani očekávat brzké příznivé efekty.

3) Osvěta a propagace
Vedle ekovzdělávání musíme využít stejné mediální nástroje, jako využívají výdělečné ekonomické a komerční subjekty - reklamu, public relations, mediální kampaně. Tyto formy propagace by měly jednoduše a zároveň atraktivně představit vizi EDR. Zde je nezbytná spolupráce s těmi, kteří "umí" - tedy PR agenturami. To není zcela nereálné - v současnosti této možnosti využívá řada NNO zejména z oblasti lidských práv, a to s poměrně velkým úspěchem.

V současnosti je velmi významným krokem iniciativa Rady vlády pro udržitelný rozvoj, a to zpracování 10letého rámce programů udržitelné spotřeby a výroby. V rámci diskuse byla nastíněna základní osnova, která má čtyři části:

  • 1. Cíle 10letého rámce programů

  • 2. Nástroje

  • 3. Indikátory

  • 4. Prezentace udržitelné spotřeby a výroby ve Strategii udržitelného rozvoje ČR.

Cíle 10letého rámce programů udržitelné spotřeby a výroby

Struktura cílů:

1) Cíle na úrovni principů udržitelného rozvoje

  • Zvyšování lokální soběstačnosti

  • Snižování negativních dopadů spotřeby na životní prostředí

  • Určit i způsob financování (např. z environmentální daňové reformy), aby určené cíle mohly být dosaženy

2) Dlouhodobé cíle

  • změna chování spotřebitelů = změna hodnotového systému

  • změna vzorců výroby

Změny vzorců spotřeby a výroby, chování spotřebitelů vycházejí ze tří aspektů:

  • rámcové podmínky pro prostor v nichž se spotřeba a výroba odehrávají - infrastruktura, legislativa, společenské podmínky

  • mentální model/paradigma - s čím spotřebitel vstupuje do procesu spotřeby a výroby

  • dovednosti a schopnosti, osvěta a vzdělávání

Spotřeba se týká:

  • zboží

  • služeb

  • dopravy

  • prostoru

  • času

  • energie

  • surovin

Spotřebitelé jsou:

  • jednotlivci

  • domácnosti

  • firmy

  • veřejná správa (státní správa a samospráva)

3) Konkrétní cíle do roku 2014

  • Vytvoření otevřené platformy pro komunikaci a spolupráci a výměnu informací - zapojení i Statistického úřadu do měření a vyhodnocování indikátorů…

  • Vytvoření funkčního systému nástrojů a mechanismů podpory udržitelné spotřeby a výroby

  • Vytvoření funkčního systému indikátorů udržitelné spotřeby a výroby a jejich vyhodnocování

4) "Instrumentální" cíle vedoucí k naplňování cílů na úrovních 1) - 3)

  • Stanovení konkrétních cílů v jednotlivých indikátorech

  • Operativní cíle, které se dají měřit a vyhodnocovat

  • Zajištění institucionálního zabezpečení udržitelné spotřeby a výroby - určit přesně, co má která instituce dělat

  • Implementovat dílčí cíle udržitelné spotřeby a výroby do resortních politik

  • Zajistit materiální a finanční zabezpečení kroků, které vyplývají z Rámce programů

  • Aktivní vytváření pozitivních případů - zejména veřejná správa, školy, občanská společnost

Nástroje 10letého rámce programů udržitelné spotřeby a výroby

1) Legislativní rámec

2) Masmédia

  • informace a komunikace

  • osvěta

  • reklama/komerční propagace udržitelné spotřeby a výroby

  • funkce "hlídacích psů" znečišťování ŽP

3) Pozitivní příklady - dobře srozumitelné pro veřejnost

  • v kontrastu se zviditelňováním špatných příkladů

  • porovnávání - "soutěže" v ekologicky šetrném chování - např. ozeleňování úřadů, soutěže v zeleném nakupování

4) Věda a výzkum

5) Výchova a vzdělávání - dlouhodobé a celoživotní pro všechny věkové skupiny

6) Limity

  • znečištění

  • územní

7) Plánování

  • odvětvové plány

  • územní plány a koncepce

  • regionální strategie

  • komunitní plánování

  • SPŽP

  • plány péče o CHKO a národní parky

8) Analytické nástroje:

  • LCA;

  • EAI;

  • SEA;

  • REA;

  • SA;

  • Eko-design;

  • Auditing.

9) Ekonomické nástroje:

  • Environmentální daňová reforma - paliva a energie; suroviny, doprava;

  • Poplatky za znečišťování a využívání ŽP;

  • Obchodovatelná povolení;

  • Lokální ekonomické systémy - lokální výměny;

  • Finance - dotace, granty, úvěry a garance, fondy (např. SFŽP, Investiční fondy), pojištění.

10) Dobrovolné nástroje:

  • Dohody;

  • Sdružené vlastnictví;

  • Nabídka služeb místo výrobků;

  • EMAS;

  • EMS;

  • ISO;

  • IPPC;

  • IPP;

  • Eur. reporting;

  • Ecollabeling;

  • Enviromentální účetnictví.

11) Zapojování a participace veřejnosti

12) Příprava a realizace modelových projektů a vzorů

13) Systémy zpětného odběru

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY

Při měření indikátorů je třeba se zaměřit nejen na kvantitavní ale i kvalitativní měření. Statistické údaje nemusí odpovídat skutečnému stavu věcí. K indikátorům musíme přistupovat systémově.

1) Oddělit indikátory spotřeby, výroby a indikátory pro motivaci:

  • V některých případech to nebude možné.

2) Omezit počet indikátorů na maximálně 10 - 20 po určení priorit rámcového programu

  • Příliš velké soubory indikátorů málo "úderné", špatně "čitelné" a vyhodnocovatelné;

  • Možnost srovnání s jinými zeměmi;

  • Vykazují stagnaci, zlepšení, zhoršení.

3) Určit cílové limity udržitelnosti

  • Tři možnosti hodnocení indikátorů:

      a) limit udržitelnosti (např. obnovitelné zdroje nesmí překročit míru obnovy těchto zdrojů)

      b) hodnotit jeden trend (sledovat pokles škodlivosti výrobku) - pozitivní nebo negativní hodnocení

      c) srovnávání s jinou zemí nebo regionem

  • Co by mělo být kritériem hodnocení:

      - dopad spotřeby pouze na ŽP ??

      - nebo i sociální a ekonomickou oblast ??

4) Spotřeba státu versus spotřeba jednotlivců, domácností, sektorů (různé indikátory).

5) Vliv spotřeby a výroby mimo hranice státu
Např. omezení cizokrajného ovoce - negativní dopad na oblast produkce - omezení pěstování - nezaměstnanost,…
Pokud budeme hodnotit pouze dopad na náš region (případně ŽP), bude to jednodušší a lépe kvantifikovatelné, ale zároveň to bude mít menší vypovídací hodnotu o skutečných dopadech.

6) Určit důležitá témata

  • Energie - spotřeba na domácnost z toho kolik % obnovitelných zdrojů.

7) Provázanost výroby a spotřeby - nutno měřit odděleně ale hodnotit společně - heuristický přístup.

8) Volba indikátorů závisí na cíli a struktuře 10letého rámce programů

9) Možnost využít existující sady indikátorů a srovnání pro ČR (nutný výzkum).

10) Indikátory a jejich význam musí být srozumitelný nejen pro odborníky ale i veřejnost

Vstupy udržitelné spotřeby a výroby do Národní strategie udržitelného rozvoje

Jak prezentovat udržitelnou spotřebu a výrobu v Národní strategii udržitelného rozvoje.

1) Udržitelná spotřeba a výroba musí odpovídat možnostem planety Země

2) Udržitelná spotřeba (US):

  • nemá dlouhodobé záporné efekty na ŽP;

  • žádný faktor us nebude limitovat budoucí rozvoj skrze nepřijatelná rizika;

  • identifikovat rizika v minulosti a využít je pro identifikaci budoucích rizik - např. Černobyl, jaderné výbuchy,…;

  • každý zanechá ekologickou stopu odpovídající možnostem Země;

  • zohledňuje možnosti spotřeby všech ostatních živých bytostí při zachování rovnováhy na Zemi.

3) Udržitelná spotřeba a výroba:

  • Spotřebitelská etika;

  • Rovnováha mezi výrobou a spotřebou (omezit nadvýrobu a plýtvání);

  • Najít hranici mezi direktivní regulací a dobrovolnou motivací;

  • Používat odpovědně ukazatele zejména vůči negativnímu dopadu na udržitelný rozvoj;

  • Využít vědu pro identifikaci rizik.

4) Udržitelná výroba (UV):

  • Průmysl má minimální manévrovací možnosti ;

  • Motivační nástroje pro průmysl - nakupování veřejné správy, environmentální daňová reforma;

  • Chceme udržitelné výrobce, kteří budou dlouhodobě fungovat;

  • Mezi výrobu počítáme i infrastrukturu - doprava a služby;

  • Využít autoregulační mechanismy výroby - ovlivnit charakter výroby již existujícími nástroji;

  • Strukturu výroby nelze odtrhnout od života a jeho přirozené psychosociální struktury;

  • UV přináší udržitelný zisk;

  • Nutnost věnovat se udržitelným aspektům výroby;

  • Ovlivňuje zejména stát a spotřebitel;

  • Využívání eko-značení pro výrobky, služby i provozy;

  • Zvýšit vnímání parlamentu vůči vědeckým názorům na UV a UV;

  • Usilovat o prodloužený životní cyklus výrobků i modulů;

  • Musí využívat místní infrastrukturu a místní zdroje;

  • Zefektivnění výroby pomocí zohlednění psychosociálním parametrů, obecné chápání efektivity;

  • Komplexnější chápání efektivity výroby.

Závěrečná zpráva (formát RTF, velikost 85 kB)

webdesign & publikační systém
ECONNECT