Úvodní stránka

Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, Rio de Janeiro 1992) poprvé deklarovala udržitelný rozvoj jako hlavní princip rozvoje lidstva a ve svém stěžejním dokumentu Agenda 21 předložila návod pro implementaci myšlenek a principů udržitelného rozvoje.

Další významné konference pod záštitou OSN – zejména Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN o dalším plnění Agendy 21 a závěrů UNCED (UNGASS, New York, 1997) a Světový summit OSN o udržitelném rozvoji (WSSD, Johannesburg, 2002) apelovaly na státy světa, aby zvýšily úsilí o implementaci Agendy 21. Jedněmi z nejdůležitějších a nejčastěji se opakujících doporučení byla vypracování a realizace národních strategií udržitelného rozvoje a vytváření institucionálních rámců k prosazování udržitelného rozvoje na úrovních jednotlivých států.

Také jiné mezinárodní organizace zaujaly příznivé stanovisko k udržitelnému rozvoji. Pravidelné zasedání Ministerské rady Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2001 označilo udržitelný rozvoj „jako zastřešující cíl vlád zemí OECD a organizace jako takové“ a schválilo program OECD v oblasti udržitelného rozvoje „Opatření k posílení udržitelného rozvoje“. Ve stejném roce přijala Evropská unie na konferenci v Göteborgu Strategii udržitelného rozvoje EU, která se stala výsledkem předchozích snah o zlepšení soudržnosti ekonomických, sociálních a environmentálních politik.

V návaznosti na aktivity mezinárodního společenství začaly vznikat v řadě států institucionální struktury, jejichž hlavním cílem je zajištění efektivního provádění Agendy 21 a uplatňování principů udržitelného rozvoje v praktické rovině. Tyto institucionální struktury mají často podobu meziresortního koordinačního orgánu – rady, výboru či komise – ustaveného na celostátní úrovni, ve kterém jsou zastoupeni představitelé veřejné správy, hlavních zájmových skupin a odborné veřejnosti. V jejich čele stojí předseda vlády, ministr životního prostředí, zástupce resortu ministerstva životního prostředí nebo akademické obce. V některých zemích existují vedle meziresortních rad ještě širší konzultační fóra pro udržitelný rozvoj, kde probíhá veřejná diskuse ke klíčovým záležitostem udržitelného rozvoje.

Důležitým předpokladem účinného fungování rad je jejich meziresortní a vládní charakter. Problematika udržitelného rozvoje je natolik komplexní a vyžaduje důsledný dlouhodobý soulad ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje založený na vyváženosti jednotlivých politik státu, že nemůže být řešena pouze v rámci jednoho resortu, např. Ministerstva životního prostředí, ale nadresortní spoluprací všech orgánů státní správy za účasti veřejnosti a dalších partnerů. Pouze vláda jako nejvyšší exekutivní orgán je schopná efektivně prosazovat principy udržitelného rozvoje ve všech sférách společenského života.

Česká republika, která je členským státem OSN a OECD a kandidátskou zemí EU, přijala výše uvedené mezinárodní závazky, ale obdobnou meziresortní instituci doposud nevytvořila.

V roce 2000 byla zřízena Rada pro udržitelný rozvoj, ne však jako orgán na úrovni vlády, ale jako poradní orgán ministra životního prostředí. V tomto svém postavení je chápána jako resortní záležitost Ministerstva životního prostředí ČR, přestože je složena i z pracovníků jiných oborů a představitelů různých zájmových skupin.

V letech 2001 a 2002 vznikly postupně dva návrhy strategií udržitelného rozvoje ČR. Oba však nezískaly patřičný konsensus, aby byly předloženy vládě ke schválení. Bylo jim vytýkáno přílišné zohlednění environmentálního rozměru udržitelného rozvoje na úkor ekonomického a sociálního pilíře, nicméně shodně doporučily vytvoření meziresortní Rady vlády pro udržitelný rozvoj transformací dosavadní Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii.

Teprve Světový summit o udržitelném rozvoji v Johannesburgu přinesl kvalitativní posun v otázce institucionálního zabezpečení udržitelného rozvoje v České republice. Na základě materiálů, v nichž Ministerstvo životního prostředí zpracovalo závěry summitu, přijala vláda 16. prosince 2002 usnesení č. 1286 k průběhu a výsledkům Světového summitu o udržitelném rozvoji, ve kterém pověřila ministra životního prostředí předložit návrh postupu institucionálního zabezpečení udržitelného rozvoje na národní úrovni.

V období mezi lednem a dubnem 2003 proběhlo meziresortní připomínkování návrhu usnesení Ministerstva životního prostředí, jímž měla být transformována Rada vlády pro sociální a ekonomickou strategii v meziresortní Radu vlády pro udržitelný rozvoj.

Dne 30. července 2003 přijala vláda ČR usnesení č. 778, v němž zrušila ke dni 31. 7. 2003 Radu vlády České republiky pro sociální a ekonomickou strategii a od 1. 8. 2003 zřídila Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Předsedou Rady jmenovala místopředsedu vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje PhDr. Petra Mareše.

Dne 6. srpna 2003 schválila vláda ve svém usnesení č. 836 Statut Rady, návrh rozpočtu Rady na období let 2003 až 2006, jmenovala s účinností od 15. srpna 2003 ministry průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a životního prostředí místopředsedy Rady a uložila místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje do 15. září 2003 jmenovat členy Rady a do 30. června 2004 předložit vládě návrh Strategie udržitelného rozvoje ČR.

Složení Rady

Rada má 28 členů, kterými jsou předseda, 3 místopředsedové a další členové.

Předsedu a místopředsedy jmenuje a odvolává vláda. Předsedou je místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje. Místopředsedy jsou ministr průmyslu a obchodu, , práce a sociálních věcí a životního prostředí.

Dále je zde po jednom zástupci Úřadu vlády, MPO, MF, MPSV, MŠMT, MZV, MD, MMR a MV, zástupce Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, 2 zástupci územních samosprávných celků, 3 zástupci akademické obce, 1 zástupce podnikatelské obce, 1 zástupce odborových svazů, 1 zástupce zemědělců, 1 zástupce ženských organizací, 1 zástupce dětských a mládežnických organizací a 3 zástupci NNO.

Členy jmenuje a odvolává předseda. Funkční období členů Rady je čtyřleté.

Fórum pro udržitelný rozvoj

Pro usnadnění široké veřejné diskuse a maximální informovanosti veřejnosti o klíčových problémech udržitelného rozvoje svolává předseda Rady nejméně jednou ročně Fórum pro udržitelný rozvoj. K účasti na Fóru jsou zváni zástupci dalších orgánů státní správy a všech hlavních zájmových skupin. Program Fóra stanovuje Rada a jeho zasedání řídí předseda nebo jím pověřený místopředseda. O podnětech a doporučeních vzešlých z jednání Fóra informuje předseda Radu.

Statut Rady vlády pro udržitelný rozvoj
Jednací řád Rady vlády pro udržitelný rozvoj
Členové Rady vlády pro udržitelný rozvoj

Příklady institucionalizace udržitelného rozvoje v Evropě

Kandidátské státy EU a země východní Evropy

Státy EU

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR